„Blíží se katastrofa," řekl již v polovině října ředitel nemocnice v Jeruzalémě

Rozhovor se uskutečnil desátý den války mezi Izraelem a hnutím Hamás, kdy už narůstaly obavy o osud civilistů. V Gaze bylo hlášeno několik tisíc mrtvých a zraněných a statisíce lidí bylo vysídleno. Válka se dotkla také pacientů a personálu nemocnice Augusta Victoria Hospital (AVH) ve východním Jeruzalémě.

AVH, kterou vlastní a provozuje Světová luterská federace (LWF), poskytuje specializovanou péči pacientům s rakovinou a těm, kteří potřebují hemodialýzu. Mnoho pacientů nemělo přístup k životně důležité léčbě nebo uvízlo v nemocnici. 

Doktore Fadi, můžete nám přiblížit situaci v nemocnici? 

Nacházíme se ve stavu nouze a nevíme, jak se situace bude vyvíjet. V nemocnici jsem vytvořil krizový tým koordinující naši práci. 24 hodin denně máme dostatek personálu, abychom zajistili provoz nemocnice a omezili nutnost cestování personálu mezi nemocnicí a vesnicemi na Západním břehu, kde žijí. Cestování mezi domovem a nemocnicí je v dnešní době stále riskantnější kvůli rostoucímu násilí na Západním břehu Jordánu.

Naše poslání je humanitární, stojíme na straně našich pacientů a osob zasažených válkou.

Pacient dostává chemoterapii v jeruzalémské nemocnci AVH (Foto: LWF/ Albin Hillert)

Většina pacientů s rakovinou, kteří se léčí v AVH, pochází ze Západního břehu a Gazy. Jak na ně situace působí?

40 procent našich pacientů s rakovinou pochází z Gazy. Od začátku války minulou sobotu bylo 44 pacientů z Gazy objednáno na chemoterapii a 28 na ozařování. Žádný z nich se nedostavil. Tento týden máme naplánováno dalších 60 na chemoterapii a 20 na ozařování, ale ani oni nepřijdou. V nemocnici máme nyní 71 obyvatel z Gazy, pacientů a jejich doprovodu. Nemohou se vrátit domů. Ubytovali jsme je v nedalekém hotelu nebo jsme je ubytovali v nemocnici. 

Také pacienti ze Západního břehu se do nemocnice dostávají jen s velkými obtížemi kvůli uzavírce mezi městy a vesnicemi na Západním břehu a zprávám o násilných střetech mezi osadníky a místním obyvatelstvem. Lidem pohybujícími se mezi osadami hrozí nebezpečí, že se na ně bude střílet. Ve čtvrtek jsme měli naplánované ozařování pro 140 pacientů ze Západního břehu Jordánu, ale do nemocnice se jich dostalo jen čtyřicet. Pokud bude léčba rakoviny přerušena, bude to mít samozřejmě negativní vliv na prognózu.

Co děláte v AVH?

Nabízíme ubytování pro pacienty, kteří to potřebují. Pacienty na hemodialýzu si necháváme v nemocnici, protože potřebují sezení každý druhý den, a pokud ho vynechají, zemřou. Je to život zachraňující léčba. Téměř všechny děti ze Západního břehu Jordánu, které dostávají hemodialýzu, si necháváme v nemocnici, abychom zajistili kontinuitu jejich léčby a bezpečnost jich i jejich rodin.

Kromě těchto zvláštních opatření pokračujeme v běžném provozu, léčíme dál pacienty s rakovinou a nemocemi ledvin.

Jak se pacienti z Gazy vyrovnávají s novinkami, které dostávají?

Je to pro ně velmi, velmi smutné a těžké. Kromě velmi bolestivé cesty léčby rakoviny přicházejí o rodinné příslušníky a o své domovy. Celý den sledují zprávy a snaží se navázat kontakt se svými rodinami. Vidí všechnu tu zkázu a jsou daleko od svých blízkých. Trpí. Naše zdravotní sestry a psychosociální týmy se snaží být neustále s nimi. Není snadné je v této situaci podporovat.

V předchozích letech vyslala AVH do Gazy lékařské týmy, aby se postaraly o zraněné po leteckých úderech. Je to možné i nyní?

Ne, není to možné. Tentokrát je vše jinak. Včera ráno jsem volal příteli, který pracuje pro UNOCHA (Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí). Je nyní v Gaze v úkrytu OSN a řekl mi: „Není elektřina, voda ani přístup k humanitární pomoci, dokonce ani k transfuzím krve. Nemocnice jsou přeplněné zraněnými a oběťmi na životech. Lehce zranění lidé umírají, protože nejsou léky, nejsou krevní přípravky nebo protože se nemohou včas dostat do nemocnice."

Před několika dny se naše nemocnice Augusta Victoria společně se dalšími nemocnicemi v jižní části Jeruzaléma obrátili na mezinárodní společenství s varováním, že situace je pro nemocnice v Gaze zdrcující a hrozí katastrofa. 

Lidé v Gaze mají velký strach, jejich hlas není slyšet, bojí se zítřka a toho, co s nimi bude.

Jak tato situace ovlivňuje pracovníky AVH?

Tři naši pracovníci pocházejí z Gazy, nemohou se vrátit domů. Jeden z nich přišel o dva bratrance, když byl jejich byt zničen. Jsou ve velmi těžké situaci, chtějí se vrátit ke svým rodinám a my víme, že nikdo nemůže zpátky. 

Hluboce se jich dotýká, když vidí, jak jsou jejich příbuzní, jejich palestinští spoluobčané v Gaze zabíjeni, a vědí, že jsou bezmocní. Do Gazy nemůžeme nic poslat. Co se snažíme dělat, je zvýšit každodenní komunikaci s našimi zaměstnanci, snažíme se je dát dohromady, aby spolu mohli mluvit a vzájemně se podporovat. Máme také sedm pracovníků přímo v Gaze.

Jaké je vaše poselství?

Nejdůležitější je nyní příměří a otevření humanitárního koridoru pro ošetření zraněných a nemocných lidí a pro přísun zásob, paliva, vody a potravin. Všichni zde jsme proti zabíjení civilistů. O tom není pochyb, bez ohledu na původ, rasu nebo náboženství. Lidská reakce by měla být stejná na obou stranách: Zaručit bezpečnost dětí, žen a nevinných lidí v Izraeli i v Palestině a umožnit, aby se humanitární a lékařská pomoc dostala k těm, kdo ji potřebují.

Převzato z původního článku “A catastrophe is imminent” na stránce lutheranworld.org.